Odbor Financování územních rozpočtů publikoval v listopadu roku 2025 na internetových stránkách Ministerstva financí článek „Stanovení příspěvku na provoz školám a školským zařízením – nepedagogická práce a ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) v rozpočtu na rok 2026“, který je k dispozici na tomto odkazu: Stanovení příspěvku na provoz školám a školským zařízením – nepedagogická práce a ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) v rozpočtu na rok 2026.

V reakci na výše uvedený článek bylo Ministerstvo financí ze strany obcí opakovaně dotazováno, které konkrétní výkony a plnění (osobní náklady) mají být nezbytnou součástí příspěvku na provoz (položka 5331), které má zřizovatel stanovit svým příspěvkovým organizacím právě v souvislosti s přechodem na nový typ financování nepedagogické práce (tedy v případě příspěvkových organizací vykonávajících funkci školy či školského zařízení).

V prvé řadě je nutné připomenout, že příspěvkové organizace jsou zřizovány jako servisní organizace ÚSC, které jsou zejména v oblasti školství zpravidla ztrátové. Příspěvek na provoz tak primárně slouží příspěvkové organizaci, aby po jeho zahrnutí bylo hospodaření této organizace vyrovnané.

Zákon však nestanovuje konkrétní strukturu příspěvku na provoz, neboť ustanovení § 28 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen „zákon č. 250/2000“), stanoví: „Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb.“.

Lze tak uvést, že jednotliví zřizovatelé uplatňují v otázce stanovení konkrétní výše provozního příspěvku individuální přístup. Konkrétní postupy se tak liší právě s ohledem na skutečnost, zda daná příspěvková organizace dosahuje ztráty či zisku, zda vykonává doplňkovou činnost či např. zda příspěvek na provoz se svým zřizovatelem každoročně vyúčtovává.
 
V případě příspěvkových organizací vykonávajících funkci školy či školského zařízení (které jsou zpravidla ztrátové) je tak v souvislosti s přechodem na nový typ financování nepedagogické práce doporučeno, aby součástmi rozpočtovaného příspěvku na provoz byly tyto osobní náklady:

• platy jednotlivých nepedagogických zaměstnanců pracujících na základě pracovního poměru, a to včetně zákonných odvodů na straně zaměstnance - zaměstnanec ze své hrubé mzdy platí 6,5 % na sociální pojištění, 0,6 % na nemocenské pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění;
• zákonné odvody na straně zaměstnavatele - zaměstnavatel platí sociální pojištění 24,8 % z hrubé mzdy, ale maximálně z 2 350 416 Kč (tzv. maximální vyměřovací sociálního pojištění základ = 48násobek průměrné mzdy). Na zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel 9 % z hrubé mzdy, na rozdíl od sociálního pojištění zde není stanoven maximální vyměřovací základ;
• ostatní osobní náklady (OON – dohody DPP/DPČ) - limit pro odvod pojistného činí 12 000 Kč - při jeho překročení se z odměny strhává sociální a zdravotní pojištění stejně jako u platu;
• příděly do FKSP – základní příděl tohoto fondu příspěvkové organizace činí v souladu s § 33 odst. 1 zákona č. 250/2000 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy, náhrady platů odměny a odměny za pracovní pohotovost. Příspěvková organizace by tedy měla z rozpočtu zřizovatele obdržet i odpovídající část základního přídělu fondu za nepedagogické pracovníky; a
• prostředky na ONIV (ostatní neinvestiční výdaje) - Od 1. 1. 2026 přechází na zřizovatele rovněž i odpovědnost za financování části ONIV. V souladu s § 180 odst. 2 zákona č. 561/2024 Sb., školského zákona zřizovatel zajišťuje „zejména výdaje vyplývající z naplňování rámcového vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu pro vyšší odborné vzdělávání, výdaje na učebnice, učební pomůcky, kompenzační pomůcky a školní potřeby, na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a školských zařízení a kvalitou vzdělávání a školských služeb, a na obnovu materiálně technického zabezpečení školy nebo školského zařízení“.